28. 12. 2009 - 2. 1. 2010 Novoroční pobyt na chatě v Mariánské

          Letošní rok jsme se, stejně jako vloni, Silvestr rozhodli strávit v Krušných horách na chatě v obci Mariánská. Z loňského roku už jsme věděli, co se dá od pobytu očekávat, a tak jsme se už od léta, kdy jsme chatu objednali, nesmírně těšili. V průběhu týdne se k nám navíc připojili rodiče Leničky, takže jsme oslavili příchod nového roku společně.
          Příjezd na Mariánskou nás nijak nepřekvapil, všude byl sníh a hlavně krásná příroda. V chatě jsme se zabydleli rychle a už, už jsme se těšili na první výpravy. No, a protože s námi byl Bertík (jak jinak :-) ), hned jsme také prošli okolí a podívali se, kolik vlastně sněhu je. Druhý den ráno mrzlo, až praštělo, tak jsme vyvenčili hafa a zalezli zase do chaty. Tam mezitím začínalo být už příjemně, neboť jsme topili celou noc. Rozhodli jsme se s běžkováním ještě chvilku počkat, třeba bude lépe. Zatím se Lenička učila na nadcházející zkoušky a já opět něco ťukal do počítače s občasným přikládáním do krbu. S tím lyžováním jsme to ale moc nevychytali, od dalšího dne byla obleva, a tak už namazané lyže odpočívaly v garáži a nakonec tam také zůstaly až do našeho odjezdu. Škoda.
          I když nám letos počasí moc nepřálo, našli jsme si jiné aktivity. A to doslova i do písmene. Ještě, než přijeli Ruda s Mílou, prochodili jsme známé i neznámé okolí (Nové Město, okolí sjezdovek, k bývalému dolu Adam...). Samozřejmě, že všechny cesty s námi absolvoval i náš čtyřnohý přítel.
          Jakmile jsme se rozšířili, bylo na chatě ještě veseleji. Každý večer jsme vytáhli Aktivity a zkoušeli naši nervovou soustavu, co vydrží. Byla to fakt zábava a většinou jsme se hodně nasmáli. Nakonec i Silvestr byl ve znamení Aktivit a částečně televize. Zkrátka byla zábava. O půlnoci jsme se šli podívat na ohňostroj a chvilku si ještě povídali.
          Na Nový rok jsme si, po "brzkém" probuzení, naplánovali prohlídku Karlových Varů. Bertík měl jít zprvu s námi, ale nakonec zůstal v teple chaty. Vary nás překvapily množstvím ruských nápisů a počtem stejně mluvících lidí. Takže je to pravda, že toto už skoro není české město. Prohlídka byla nakonec celkem hezká (dokonce i chutná - koupil jsem Lázeňské oplatky). Dvě hodiny ale stačily a už jsme se zase těšili do tepla. A taky na Bertíka a nějakou tu čočkovou baštu.
           Týden na horách utekl jako voda a nezbývalo nic jiného, než zase zabalit a vydat se domů do Žatce. Ještě poslední procházka před nasednutím do auta a můžeme vyrazit. Kupodivu v den odjezdu začalo sněžit. No, nedá se nic dělat, třeba příště bude lepší počasí. A snad také lepší cestování - z neznámých nám důvodů netopilo auto skoro celou cestu. Ještě, že jsme to přežili bez úhony a nakonec před Žatcem se umoudřilo a začalo zase topit.

Ještě než jsme odjeli na hory, Lenička musela vyzkoušet malování.
Naše stará známá chata v Mariánské.
První výšlap s Bertíkem. Je hezky a chladno.
Odpoledne se jdeme projít nad Mariánskou kousek do lesa.
Už se rychle stmívá, tak hupky, šupky do tepla.
U krbu je přece jenom lépe.
Je to paráda, ještě chvilku a bude v celé chatě teploučko.
Druhý den ráno pěkně mrzne. Jdeme jenom na chvilku.
I když je teplota hluboko pod nulou, foťáku to nevadí.
Na horách je přece krásně.
Odpoledne jsme se vydali k bývalému dolu Adam.
Dnes byl ještě celkem dobrý výhled.
Lenička si našla nového kámoše.
Na mě taky jeden zbyl.
Z druhé strany Mariánské je jakési velké stavení. Co to asi je? Že by Mad House?
Obleva, neobleva, musíme rodičům ukázat krásy okolní přírody.
Opět vyrážíme k Adamu.
Dnes ale moc vidět není, tak se aspoň projdem.
Počasí na dobrou náladu vliv nemá.
A jsme opět u starých známých sněhuláků.
Silvestr si užíváme s Aktivitami a televizí.
Vítáme nový rok 2010.
Na Nový rok je pořeba se zušlechtit.
Pak doplnit tekutiny.
A nakonec zbaštit, co zbylo.
Taaaak vyrážíme. Bertíku, ty jedeš taky?
Karlovy Vary - dnes ruská kolonie.
První z promenád.
Všudepřítomný třináctý pramen jde nejvíc na odbyt.
My raději ochutnáme jinou ohnivou vodu.
Lenička se tvářila spokojeně.
Přihnula si taky trošku z pramenů.
U vřídla jsme se na chvilku zastavili.
Lidí hodně, trochu únavy a hlavně sháníme WC.
Dostali jsme se až k Pupu.
Poslední den ráno se Leničce z postele moc nechtělo.
Jako na potvoru začalo sněžit a ochladilo se.
Ještě naposledy vyvenčit Bertíka a frčíme.
Ten čtyřkolý kamarád se na nás na zpáteční cestě tak trochu vykašlal.
Aktuality